Volič má tři možnosti, jak může svůj volební lístek upravit.
Malé křížky
Tou první možností je dávat pouze tzv. malé křížky a volit jen jednotlivé kandidáty. Jim hlas dá, pokud křížkem označí čtvereček u jména každého vybraného kandidáta.
Volič má tolik hlasů, kolik se v dané obci volí zastupitelů, může tedy zakřížkovat právě tolik kandidátů. Když zakřížkujete méně kandidátů, váš hlas bude stejně platný, ale jeho síla bude slabší, protože část svého hlasu nevyužije. Když naopak zakřížkuje více kandidátů, než kolik se volí zastupitelů, bude celý hlasovací lístek neplatný.
Velký křížek
Druhou možností, jak odevzdat svůj hlas, je volit pouze jednu z kandidujících stran (koalic, sdružení nezávislých kandidátů). V takovém případě volič křížkem označí velký čtvereček v záhlaví sloupce vybrané volební strany.
V praxi tímto způsobem dává hlas všem kandidátům vybrané strany. Pokud se tedy v našem případě v obci volí 21 zastupitelů, dá volič „velkým“ křížkem u názvu kandidující strany hlas všem jejím 21 kandidátům. Kdyby ale zakřížkoval dvě nebo více stran, bude jeho hlasovací lístek opět zcela neplatný.
Kombinace křížků
Nejsložitějším způsobem, jak vyjádřit svou voličskou vůli, je varianta, kdy volič zkombinuje „velký“ křížek a „malé“ křížky. V takovém případě označí „velkým“ křížkem některou z kandidujících stran a vedle toho přidělí „malé“ křížky jednotlivým kandidátům. „Malé“ křížky ale v této situaci může dávat pouze jednotlivým kandidátům z jiných stran, než kterou označil „velkým“ křížkem.
Kombinace „velkého“ křížku s „malými“ totiž v praxi funguje tak, že hlas se připočítá všem kandidátům s „malým“ křížkem a „dále tolika kandidátům označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů, a to v pořadí, v němž jsou kandidáti označené volební strany uvedeni v jejím sloupci“.
To poslední je určitě třeba vysvětlit na příkladu. Pokud se volí 21 zastupitelů a volič například dá „velký“ křížek některé straně a šest křížků „malých“ kandidátům z jiných stran, znamená to, že jeho hlas připadne 6 kandidátům označeným „malým“ křížkem a prvním 15 kandidátům (21 – 6 = 15) ze strany, které dal „velký“ křížek.
Proč křížkování moc nefunguje
Metoda upřednostňování populárních kandidátů, která je v posledních letech na vzestupu v poslaneckých a krajských volbách, na komunální úrovni nefunguje. A je to ještě horší: voliči o tom neví, o kroužkování se kvůli mediální masáži snaží a ve výsledku své straně (i oblíbenému kandidátovi) ubližují.
Modelový příklad
Volič Karel volí v obci s devíti zastupiteli. Rád by dal hlas Straně spravedlivých občanů. Nemá ale rád první čtyři osoby na kandidátce a chtěl by pomoci kandidátům č. 5, 6, 7 a 8, aby přeskočili první čtyři kandidáty. Volič Karel se proto rozhodne nezvolit celou kandidátku Strany spravedlivých občanů, ale jen zakřížkuje kandidáty 5, 6, 7 a 8 a dále tři další kandidáty z konkurenční kandidátky. Karel má k dispozici ještě dva hlasy, ale už neví, koho by volil, tak je nevyužije.
Karel v našem příkladu nejen nevyužil svůj plný volební potenciál (uplatnil jen 7 hlasů z 9, které měl k dispozici), ale vůbec neprospěl kandidátům 5, 6, 7 a 8 na kandidátce Strany spravedlivých občanů. Této straně udělil totiž jen celkem 4 hlasy a hlasy se vždy připočítávají prvním lidem na kandidátkách. Karel tedy paradoxně ve skutečnosti hlasoval přesně pro ty první čtyři kandidáty, pro které hlasovat nechtěl.
Protože navíc většina voličů v Karlově obci hlasovala pro celé kandidátky, a nikoliv tak pečlivě po jménech jako Karel, ani jeden z kandidátů 4, 5, 6 a 7 nezískal více než 10 % hlasů nad průměr hlasů na kandidátce, a tak čelní kandidáty nepřeskočil. Jen málo kandidátů získá více než 10 % nad průměr obdržených hlasů v rámci své kandidátky, které jsou potřeba k poskočení na první místo kandidátky. Je to dáno zejména faktem, že voliči nemají možnost hlasovat pro jednu celou kandidátku a v rámci ní udělovat preferenční hlasy, jako je tomu u jiných typů voleb. Přesná čísla o počtu kandidátů, kteří díky křížkování přeskočili na volitelná místa, nejsou k dispozici. Výzkum politologa Jakuba Šeda z roku 2009 nicméně ukazuje, že méně než deset procent obhajujících kandidátů přeskočilo na čelní místa kandidátky díky křížkům. U všech typů kandidátů (i těch, co neobhajují mandát) toto číslo potom bude ještě menší. Pravděpodobně v řádu jednotek procent. A to je příliš nízké číslo na to, abyste do něj vkládali své naděje nebo na něm stavěli strategii.
Karel, a spolu s ním několik dalších občanů mělo raději volit celou kandidátku Strany spravedlivých občanů, pak by získala absolutně více hlasů a je možné, že by díky tomu získala 5 mandátů namísto 4, a tak by se do zastupitelstva dostal alespoň jeden z Karlem preferovaných kandidátů.
Ano, takto zmatečně volební systém v komunálních volbách funguje.